Národní pochod pro život a rodinu – sobota 22. dubna
Jaká je vize pochodu pro život?
Snažíme se, aby celá tato akce byla znamením naděje. Chceme povzbudit společnost, že jsou zde tisíce lidí, kterým záleží na nenarozených dětech, kteří jsou ochotni pomáhat a kteří i vlastním životem dosvědčují, že mít v dnešní době rodinu a děti je možné. Myslím, že je to důležité právě dnes, když se řeší nejen imigrace, ale i vymírání evropských národů.

Co se změnilo za ty roky, co se pochody pro život uskutečňují?
Pochod pro život byl a stále je trochu oříšek. Je to demonstrace? Osvěta? Kající procesí? Principem demonstrace je ukázat svaly a zastrašit vládce k prosazení cíle. Nemáme sílu ani ambice tvrdých pěstí. Navíc jsou silová řešení vždy krátkodobá, jako dům na písku. Proto jsou i takto pojaté pochody pro život se siláckými proklamacemi bezzubé. Náboženskou pouť zase ruší transparenty, vlajky a obecně občanský rozměr. Osvětu zase dělají lépe jednotlivci než tisícihlavý dav.

Jako nejrozumnější proto vidíme manifestovat jiný životní styl. Povzbudit společnost v tom, že mít zdravou rodinu je možné, že každé dítě je požehnáním, že každé ženě pomůžeme a že Bůh je skutečným pramenem života. Neméně důležití jsou samotní účastníci. Potkat stovky krásných rodin a lidí se stejnými postoji, projít s tolika lidmi centrem Prahy a prosit za budoucnost naší země v katedrále a na Václavském náměstí – to všem zúčastněným dodá velké povzbuzení.

S jakým tématem vystupuje letošní ročník pochodu pro život, který je tentokráte i "pro rodinu"?
Chceme jít na kořen věci. Připomínáme, že skutečným řešením potratů je rodina založená na manželství. Je to nejstabilnější prostředí pro přijetí a výchovu dětí. Je-li na manžela spolehnutí, manželka o potrat nežádá. A když mají manželé problémy, širší rodina pomáhá nejúčinněji. Zároveň jsme chtěli navázat aktivnější spolupráci s centry pro rodinu.

Jak dlouho se pochod pro život připravuje?
Přípravy začínají tři čtvrtě roku před vlastním termínem. Nejnáročnější je pak období několika měsíců před akcí, kdy je třeba připravit logistiku, propagaci, kontaktovat redakce médií, spolupracující organizace, poslat ochotným dobrovolníkům plakáty, připravit články, tiskové zprávy, natočit a sestříhat videopozvánky, domluvit občerstvení, dopravu – letos vlakovou i autobusovou, toalety, nově bezpečnostní kontroly na Pražském hradě, zastavení dopravy atd. Jsou to stovky drobností, na které je třeba pamatovat.

Kolik lidí je potřeba na přípravu?
Připravujeme to v podstatě ve třech lidech. S odbornými úkoly nám pomáhá několik profesionálů – třeba grafici nebo kameramani. S propagací a organizací společné cesty pak pomáhají stovky ochotných lidí z celé republiky. A samozřejmě se celá akce neobejde bez dobrovolníků v den konání a těch není nikdy dost.

Někteří lidé si stěžují, že vymizely kříže a že ztrácí se náboženský rozměr.
Pochod pro život nebyl nikdy výlučně náboženskou akcí a bylo by špatné jej takto redukovat. Vždy jsme se snažili harmonizovat oba rozměry – občanský i náboženský. Program začíná téměř dvouhodinovou bohoslužbou v katedrále. Na Klárově program pokračuje odpočinkem s kulturním programem. Vlastní průvod hlavním městem je koncipován občansky, manifestačně s cílem společnost povzbudit. Celý pochod pro život končí požehnáním na Václavském náměstí.

Bílé kříže působí dobře, když jste v průvodu. Na televizních záznamech a fotografiích, které vytvářejí hlavní společenský dopad, však řady křížů vyvolávají dojem hřbitova. Evokují spíše tryznu, pochod smrti. Proto jejich používání sice nijak neomezujeme, ale ani nepodporujeme.
Každého, kdo touží se více veřejně modlit za zabité nenarozené děti, zveme k připojení se k Modlitbám za nejmenší. Každý rok v květnu pořádáme pouť na Svatý Kopeček u Olomouce či 28. prosince na Betlémská neviňátka v Praze smírnou pouť za potracené děti, jejich rodiče a zdravotníky. Začíná u Pražského Jezulátka a končí u hrobu sv. Ludmily na Pražském hradě.

Letos se pochod pro život překvapivě nekoná 25. března?
Termín jsme posunuli na přání kardinála Dominika Duky, protože měl být v zahraničí. Změna termínu byla ale paradoxně přínosná. Umožnila lépe propojit slavnost Zvěstování Páně s tématem ochrany života nenarozených dětí. Diecézní biskupové nebo jimi pověření kněží v jednotlivých diecézích sloužili mše svaté na tento úmysl. Farnostem byly doporučeny tematické přímluvy a mnoho věřících poprosilo své kněze ve farnostech, aby také na tento úmysl sloužili mše svaté. Jsem přesvědčen, že to přinese své ovoce.

Vnímáš, že na pochody pro život dnes chodí jiní lidé než v minulosti?
Nemyslím si to. Možná se více zapojují "normální" lidé, kteří se necítí být zrovna hrdiny, ale svým svědectvím života ve skutečnosti možná účinněji proměňují své okolí.

Není celá akce pojata zbytečně profesionálně?
Snažíme se účast ulehčit především rodinám s dětmi. Není jednoduché vstávat třeba ve čtyři ráno, sbalit rozespalé děti a vrátit se domů v devět nebo deset večer. Tak jim chceme ulehčit, jak nejlépe můžeme. Vše se snažíme dělat co nejlíp. A když můžeme domluvit třeba zvláštní vlak, proč to neudělat?

Kdo všechno sponzoruje pochod pro život?
Neexistuje žádný zvláštní dárce. Pouze kardinál Dominik Duka bude hradit část nákladů za oběd pro rodiny. Přihlášeným účastníkům posíláme prosbu o dar s odhadem nákladů na dopravu a jídlo. Někdo pošle více, někdo méně. Od počátku jsou veškeré aktivity Hnutí Pro život ČR možné jen díky podpoře tisíců lidí.

V posledních letech se rodí více dětí a klesá počet potratů.
Věříme, že každodenní modlitby tří tisíc lidí zapojených do Modliteb za nejmenší přinášejí ovoce. A pak samozřejmě také osvětová a praktická pomoc – naše a dalších organizací.

Je nějaká nová vize, jak chcete změnit potratovou politiku?
Účinná změna politiky a legislativy musí vždy respektovat klima ve společnosti. A proto na něm pracujeme. Akcentujeme zodpovědnost mužů za ženu i počaté dítě. Získáváme gynekology a další lékaře pro praktickou pomoc ženám prostřednictvím projektu Nesoudíme. Pomáháme. Politikům opakujeme naši letitou zkušenost, že potrat bývá ženám zpravidla vnucený.
V některých zemích existuje legislativa umožňující, aby si lidé sami zakázali třeba vstup do heren. Podobné to může být u potratu – např. zřízení registru "žadatelek o umělý potrat", do kterého by se mohla předem zaregistrovat žena, dokud není těhotná. Pokud by v registru zaregistrována nebyla, nemohl by jí být potrat proveden. Řešení by respektovalo současné společenské klima a zároveň by ochránilo ženy před zkratkovitým jednáním jejích nejbližších, rodiny, přátel či zaměstnavatelů. V počátku těhotenství je žena vlivem hormonální smršti obdobně zranitelná jako v šestinedělí a bylo by fér, aby měla stejnou právní ochranu jako v šestinedělí.

Proč to všechno děláte?
Každý touží dělat to, co má smysl. Podílet se na záchraně životů nenarozených dětí, pomáhat jejich matkám se smířit s Bohem a lékařům udělat krok k dobru má smysl.

Zdroj: www.hnutiprozivot.cz